| Tak já nevím, co je pro Tebe reálné. Reáhlné je hmotné, to, čeho se lze fakt dotknout, realizovat to, tedy uskutečnit. Pro mne je to tedy spíš nereálný svět, svět duchovní. Mrtví nemohou ani hřešit, ani činit nic dobrého v tomto reálném světě. Nemohou se seberealizovat. Mohou působit toliko nepřímo, skrytě tomuto světu, našim očím. Projevit se nepřímo. A člověk, který přesahuje do tohoto světa, jej nemůže vnímat fyzicky, ale jen duchovně, řekněme podvědomě a rozumově. Ale nikoli pěti smysly. A B-h, který prostupuje vše, se dává poznat svým duchem. To k pochopení a přiblížení asi tak, jako když člověk vnímá v místnosti, do které vstoupí, náladu mezi manžely, kteří se pohádali, ačkoliv zrovna nemluví; nebo cca jako pes, který cítí, že tudy prošel jeho pán. Skrze událost událost v tomto světě, která se stala, apod.
No, a pokud jde o bytí Elijahu, pak tedy tak jako u všech ostatních mrtvých. A co se týče toho "vzkříšení" popsaného v křesťanských písmech, tak nejde o to pravé naprosto fyzické vzkříšení, které má nastat za hamašiacha. Takto "vzkříšeni jako Ješu" jsou všichni lidé, když jejich duch odchází zpět k B-hu, ze kterého vyšel, protože lidský duch je částkou B-ha, ze kterého vyšel.
Nu, a co ti ohniví ořové, povoz :) jsou tam v nebíčku? :)) |
